Soft Spot

Křehkost vlastní existence zkoumají v představení – nebo spíše performativní události s názvem Soft Spot – tanečnice Martina Hajdyla Lacová a Soňa Ferienčíková pod vedením maďarské choreografky Adrienn Hód. Divákům umožňuje rozesazení v prostoru ve formě arény a jistou míru svobody v jeho obsazování. Součástí vystoupení je pak i jakési divadlo na divadle, v němž statičtí pozorující mohou současně zkoumat přeskupování obecenstva, respektive míru vstupování diváků do prostoru vizuálně ohraničené osobní zóny. Tanečnice až v samotném závěru odhalují své tváře, což je také rozhodující negace předchozího odosobnění. Pokud k nim divák přistupoval jako k objektům a ke scéně jako k výstavnímu prostoru, mohl skutečně nabýt dojmu, že „může cokoliv“. Mluvící tělo je především metafora, náš instinkt potřebuje oční kontakt – s tváří, nebo dokonce i jen s maskou, aby se cítil konfrontován. Přitom právě pohyb jako prostředek komunikace je jedním z témat, které umělkyně rozvíjejí. Je věčnou inspirací a stále v něm bude co objevovat. Gesto, postura a pohyb zastavený na hranici nesrozumitelnosti a srozumitelnosti nevytvářejí v pravém slova smyslu jazyk, choreografii není možné v tradičním smyslu číst. Ale je možné se nechat přizvat do společného prostoru, který pohybová i silně vizuální složka vytváří.

Lucie Kocourková: Soft Spot – odkrývaní, znejišťování, sdílení. In Opera+ [online]. 18. 3. 2022. Dostupné na: https://operaplus.cz/soft-spot-odkryvani-znejistovani-sdileni/