Sestra úzkosť

„Inscenace Dejvického divadla Sestra úzkost aneb Polibky v polích je jakousi snovou, život rekapitulující poutí umírajícího básníka Prokopa (druhého já Čepa i Demla) do míst jeho dětství a dospívání na moravském venkově. Je horečnou vizí, poutí „zavátou“ krajinou, na níž básníka doprovází jediná postava – Smrt. Tajemná i vábivá, hravá i úskočná, krutá i mazlivá, všudypřítomná. A z mlhy vzpomínek se vynořují jasné i méně jasné kontury postav – lidí, různých podivínů, masopustů i přízraků, jež utkávaly jeho svět. A mezi nimi se stále zjevuje, mizí a prchá básníkova životní láska, Matylka. V důsledně černobílé inscenaci se jako jediná objeví na závěr v temně rudých šatech. Jakoby teprve po její smrti, a možná také až ve svém posledním snu, se do ní dokáže básník svou krví – tělem i duší – zamilovat. Sen a skutečnost, život a smrt, nebe a vesmír, v této inscenaci splývají zrovna tak jako v dílech zmíněných autorů. Hodnota představení netkví v hereckých výkonech, ač ty jsou neobyčejně soustředěné, pohybově invenční a múzické a v jádru přesné, stylové a kompaktní, ale v ryze básnivém, osobním a kořenně autentickém zachycení trýzně života, žalu lásky, věcnosti smrti a bolestné opuštěnosti člověka – básníka.“

(Vladimír Hulec)